Deva Premal a Miten zahrají a zazpívají v Praze na dvou koncertech – 12. a 13.června 2007 od 19:30 hod v kostele sv.Šimona a Judy v Dušní ulici na Starém Městě.

www.devapremalmiten.com

V tomto roce je to již patnáct let, co spolu Deva Premal a Miten cestují po celém světě, se svou osobní a současnou interpretací tradiční posvátné hudby, manter a chvalozpěvů. Jejich letošní turné zahrnuje Austrálii, Nový Zéland, Kostariku, Spojené státy americké, Chile, Německo, Belgii, Českou republiku a další státy.

Mezi fanoušky původem německé zpěvačky Devy Premal patří tak rozdílní lidé jako je Eckhart Tolle, Cher nebo dalajláma. Cher jmenuje jedno z alb Devy jako svoje nejoblíbenější pro cvičení jógy a jednu z manter zazpívala i v rámci svého turné Living Proof Farewell.

Deva Premal a Miten díky svému podání manter pronikli z oblasti New Age až na hlavní hudební trh, jejich alb se prodalo na 600 000 kusů.

Deva Premal a Miten se dělí o svou jedinečnou zkušenost se zvukem se stále větším počtem posluchačů nejrůznějších typů – od fanoušků jógy a meditace až k těm, kdo hledají pouze zklidnění během každodenního shonu. Výstižně vyjádřil nedávno své pocity jeden posluchač, „Chodím na různé koncerty od roku 1965, ale nikdy jsem nezažil takový klid, radost a hluboké ticho jako na vašem koncertě“.

Během svých koncertů zve Deva Premal posluchače, aby si prožili vystoupení bez obligátního potlesku – upřednostněním vnitřního vhledu před gesty – jejich hudební styl mísí zpěv á capella s akustickou kytarou a indickými nástroji. Doprovází je Manose, vynikající nepálský hráč na flétnu bansuri.

Deva Premal se narodila v německém Nürnbergu v roce 1970 a její rodiče ji od malička učili, jak mohou duchovní písně zvýšit její sebeuvědomění. Deva sama při hře na housle a klavír začala pociťovat omezení konvencemi klasické hudby, až v roce 1990 potkala v Indii svého budoucího partnera Mitena a společně našli způsob, jak spojit její duchovní a hudební základy z dětství. „Když jsem byla dítě, byla Gayatri mantra mou ukolébavkou – zpívala jsem si mantry i na procházkách se svým otcem. Ale až po vydání alba „The Essence“ (nejlépe prodávané album Devy z roku 1998) jsem opravdu našla svůj hlas“. Vyjímečně krásné podání starodávné Gayatri mantry Devu a Mitena proslavilo – právě tuto píseň uvedla Cher na svém turné Living Proof Farewell.

Miten se narodil v Londýně a v počátcích si užíval značně odlišný způsob života. Ke konci sedmdesátých let zažil pod jménem Andy Desmond pocit úspěchu jako zpěvák a skladatel – pracoval s umělci jako je Ry Cooder a The Kinks, předskakoval Fleetwood Macovi ve Wembley během turné Rumours v roce 1980.

Jak sám přiznává, toto období jeho života bylo vzrušující, ale ničím ho nenaplňovalo: „Hledal jsem něco opravdovějšího než jenom obvyklou směs sexu, drog a rock´n´rollu“. Po čase duchovní introspekce potkal Miten v roce 1990 Devu Premal a od té chvíle využívají spojení svých hudebních talentů. V Indii si změnili svá rodná jména na sanskrtská, která lépe vyjadřují jejich nově nalezený duchovní názor – Miten znamená „přítel Boha“ a Deva Premal „milující Boha“.

Hudba Mitena a Devy Premal – se svými starodávnými texty, současnými melodiemi a rozjímavým tichem – si našla své vnímavé publikum na celém světě.

More here 

[audio:http://www.mushin.de/audio/Flow_of_the_present(blog.mushin.de).MP3](7:52 Min - 2,7 MB)Stáhnout

Nevidíme vzduch - vidíme, jak se pohybuje tráva, větve a listí a cítíme, jak vánek hladí naši kůži. Je všude a všudypřítomný a tak životně důležitý, že bez něho nemůžeme být ani minutu - nevidíme ho.
Vzduch je tak neviditelný, že děláme, jakoby nebyl - prázdný prostor.
Vidíme to ostatní: různé věci, předměty, objekty a živé bytosti, lidi - ohraničené, oddělené, samostatné formy a postavy.

Ale se zavřenýma očima necítíme žádné hranice, i když se dotýkáme čehokoliv.
Můžeme cítit, kde hraničí hmat s ostatními plochami, cítíme texturu, teplotu, někdy také nevysvětlitelnou přitažlivost a odpudivost, ale hranice, forma a na okolí nezávislé tvary vznikají v představivosti. Vytváříme si obraz, utváříme - ne špatný, ne správný - obraz.

Nemůžeme se dotknout vzduchu; on nás zcela obklopuje. Jen v pohybu ho cítíme, ve větru pohybu.
Nemáme obraz o vzduchu. Jak je průhledný, neviditelný, rozpoznáme ho jen v pohybu, když se dotýká trávy, větví, listů a ostatního a mnohé odnáší s sebou v závanu, vánku, větru nebo bouři.
Nemáme žádný obraz vzduchu.
Žádný obraz, ale mnoho pocitů…

Když máme v klidu naše ruce, se zavřenýma očima a na místě v bezvětří, tak se rozprostře pole pocitů našich rukou daleko za pokožku, kterou vidíme a pokládáme za hranice. Když máme ruce v klidu, necítíme, kde ruka končí a začíná vzduch, a právě tak necítíme, kde přesně končí dlaň a začíná paže… pokud tedy nepoužijeme svou představivost.
Necítíme žádné hranice.
Zavři prostě oči a ciť, ciť a poznávej sám, jestli tam jsou hranice, oddělení, nebo jestli všechno plyne do sebe navzájem…

Rozšiřujíce pole pozornosti celého těla, nebudeš vědět, kde to, co nazýváme tělem začíná a kde končí. Všechny končetiny, všechny tak zvané části těla, plynou, rozpouštějí se do sebe navzájem. Můžeš rozlišovat mezi paží a dlaní, ale v tom, co právě cítíš, v bezprostřední přítomnosti tvého vnímání - se zavřenýma očima - je nemůžeš jedno od druhého oddělit a odloučit.
Oddělování je jednání představivosti, našeho kulturního dědictví - to není ani dobré ani špatné, ale je to tak… šuplíky, do kterých si ukládáme zkušenosti. Nemůžeš to oddělení, tu hranici, cítit, jen rozdíly.

• Proč neopustíme svá dramata

• Proč zůstáváme v pekle, když je východ tak blízko

• Má význam akceptovat existenční nejistotu a utrpení

• Jak se rodí tančící hvězdy

• Jaké možnosti nám dává mistr našeho srdce

• Pravé vnitřní bohatství je

• Jak se „věci“ akceptují

[audio:http://www.mushin.de/audio/Wintergruppe.mp3]

(Německy s českým překladem; 59:26 min. – 21,4 MB)

Runterladen mit Rechtsklick.