Láska, pravda, krása, kooperativní spiritualita » Vědomí a vývoj

Já je archetyp

Mushin — Fri, 12 Jan 2007 09:26:24 +0000

Archetyp Já je “produktem” evolučního vývoje – my nemáme jej, ale ono má nás, a tak stále dokola…
Pod pojmem archetyp chápu jistý způsob uspořádání, který je společný psychice i kosmu; tím chci říci: archetypy se projevují v tom, co nazýváme skutečnost, i v tom, co nazýváme naší psychikou - ale víc než to, ve vztahu k nim se vyvíjejí a zároveň formují.
Před asi 7000 lety (odhad, který se určitě ještě bude muset podložit, ale v tuto chvíli se ještě podložit nedá) - se tento archetyp objevil poprvé; oddělil se od archetypu rodu coby zrození individuality, individua, které se dokázalo postavit na odpor bohům… něco podobného symbolizuje v řeckém myšlení Prometheus.

Připadá mi, jako by postupně dostával podobu “nový” archetyp, kterému jsem možná na stopě, když mluvím o tom co je “mezi námi” a o “vědomí našeho My”… nevím, ale v tuto chvíli mi to tak připadá.
“Seberealizace” by pak byla jak historickým tak osobním předpokladem k tomu, aby se tento archetyp mohl zjevit.

V seberealizaci zaznívá chvalozpěv na jednotu těla ducha a duše, jež vytváří identitu - když jsou jednotlivé díly osobnosti (vnitřní dítě, kontrolor, hledající, ale také mudrc atd.) do určité míry ochotny stát se chórem, ve kterém sice to či ono má sólo, ale vždy jen příležitostně a v podřízenosti k celku. Individuací by pak bylo dovršením celistvosti archetypu Já v naší psychice, což se pak samozřejmě ukazuje v nejrůznějších synchronicitách, konec konců archetypy jsou jak uvnitř tak vně nás…

Archetypy přetrvávají - nejsou sice oddělitelné od bytí (jako jakési duše “bez těla”), ale jsou vesměs nesmrtelné, ačkoliv jsou schopné vývoje. Podobně jako se archetypy Puera (kterého dnes nazýváme”vnitřní dítě”), kontrolora (v astrologii patrně Saturn) atd. v procesu individuace zařazují do archetypu celistvého Já - a tudíž se ani nerozplývají, ani “neumírají” - tak se, až přijde čas, začlení toto celistvé Já do klíčícího archetypu, jenž nazývám „Mezi námi“.

Connection - Posunutí se za patriarchální pokušení

Mushin — Tue, 24 Oct 2006 13:05:52 +0000

Těší mě, že časopis Connection zveřejnil ve svém nejčerstvějším čísle, které se právě objevilo na pultech, článek psaný mou rukou.
Ten, kdo častěji navštěvuje můj blog ví, že jsem už nějaký čas průkopníkem jiné, a to kooperativní spirituality. Ve článku v Connection, který je poněkud kratší (a možná proto také čtivější?) verzí mnohem delší verze, uvádím takovou skicu o tom, kam to vede, když se rozloučíme s patriarchálním pokušením. Ale rozloučit bychom se měli, jak mě se to jeví a někdy více, někdy méně podrobně objasňuji. (Kdo by si chtěl přečíst všechny verze článku v němčině, angličtině a češtině, najde je zde v “Cooperative Spirituality Wik i”, kam jsem je umístil.)
Diskutovat, podrobně se informovat a - pokud se zapíšeš jako uživatel - měnit texty nebo sám něco napsat k tématu… to všechno je možné na mém wiki, které se teď plně věnuje tématu kooperativní spiritualita.

A zde je úvod článku:

Posunutí se za patriarchální pokušení

Obhajoba nové spirituality

V našich spirituálních a náboženských tradicích se mnoho mluví o Vyšším a Nižším. A “samozřejmě” je v tomto případě to Vyšší lepší a vládnoucí. Mushin Jürgen Schilling se domnívá, že vertikální spiritualita, která je tak typická pro patriarchální doby, by měla být vystřídána kooperativní, oceňující a emancipovanou spiritualitou. Dokonce i u velmi slavného Kena Wilbera, který napsal Integration auf seine Fahnen, odhaluje rysy staré spirituality, “patriarchálního pokušení”.

od Mushina J. Schillinga

Očividné tajemství

Mushin — Sun, 01 Oct 2006 10:26:32 +0000

14 miliard let vývoje uběhlo od velkého třesku.

Tato planeta, tato Sluneční soustava, Mléčná dráha - naše galaxie… nekonečně velký vesmír.

A to všechno proto, aby zde mohl být tento okamžik!

Tento okamžik, momentální zkušenost, ty a já - všechen čas a všechen prostor se spikli, aby se to mohlo probudit v tobě a ve mně, skrze tebe a mě.

A vesmír, bytí, je tak bohaté, že se dává darem znovu a znovu - nemůže se udržet. V každé změně se projevuje nevyčerpatelné bohatství mystéria, které nazýváme skutečnost. Je tak bohaté, že se každým okamžikem znovu a zcela rozdává.

Všechno, co jsme ty a já, co jsme my kdy mohli “mít”, je tento okamžik, tedy zkušenost, vědomí, vše co pochází z tohoto okamžiku.