Z mého všedního dne

Dionýsův festival zde v Serenity právě probíhá a výhled z naší kanceláře je opravdu senzační, alespoň jak mě se zdá.

… nezná mou cestu
a nemůže ji pochopit

mohu po ní jít
tančit
dýchat

a pak ty ji můžeš vidět
cítit
vnímat

a využít
pro svůj tanec
a pak možná budeme chvíli tančit společně

Tak tančíme
jeden s druhým
v tančícím Flexiversu

No, a co to je?

To jsem nejdřív také nevěděl, ale jak jsem s tím teď trochu experimentoval, tak jsem v tuhle chvíli (už je noc a všichni spí) s mými prvními kroky ke svému Wiki docela spokojený.

Můžeš tam některé stránky změnit (ne všechny, protože tam jsou ‘hotové’ články, které se v těchto verzích už předem ukazují…) a ke každé stránce můžeš přidat “něco do mlýna” pod záložkou ‘Diskussion’.

Včera jsem byl s Janshi v Praze, kde jsme se nejdřív nechali unášet<.

Boty ve výklenku jednoho zadního dvora	Hare Krishna žije!	Cool grafitti.
Ne Darth Vader ale pamatáka na první představení Don Giovanniho od Mozarta v Praze 1787	Dva muži a jejich komunikátor.	Stará reklama na marmeládu.
Železná dáma – pravděpodobně socha Maggie Thatcher	Bohemian Bagel - kde se dá dobře a levně najíst a surfovat po internetu…	Co se stane, když už se nebude nic dělat pro mír…

Kromě toho jsme se setkali s organizátorem příštího velkého esoterického veletrhu v Praze – což byl vlastně hlavní důvod naší výpravy (už teď si poznamenejte: 16. – 18. března v Praze, v překrásném secesním veletržním paláci). Také my tam budeme mít poprvé svůj stánek. Ve spojení s veletrhem bude Ctirad pořádat po dobu dvou týdnů po celé Praze nejrůznější skupiny, semináře a setkání, kde budou lidé moci blíže poznat ty lektory, kteří se jim na festivalu líbili.

Jakmile se dozvím víc, najdete zde všechny informace k této jedinečné události.

Včera Vendula s Markétou pozvaly pár lidí kvůli svým narozeninám, svátku a tak, a uspořádali jsme tu naše vlastní mistrovství ve fotbale. Byli jsme ve třech týmech po asi 4 hráčích. Tady vidíte pár fotografií, jak dobře tato mužstva hrála! No, někdy to bylo pro ty muže a ženy trochu tvrdé; musím přiznat, že tu a tam došlo i na nějaký ten malý faul. Nemohl jsem je přece jen tak nechat střílet na naši branku! A navíc jsme chtěli vyhrát!
Vím, že to není z duchovního hlediska úplně správné – duchovně jsme všichni k sobě pořád hoooodně milí – ale při fotbale platí první přikázání: „Musíš střelit co nejvíc branek!“

A samozřejmě jsme měli také celou řadu diváků – ty z nás, kteří nehráli. A jak můžete vidět na fotografii, byla k tomu spousta různých názorů!

No, nerad to přiznávám, ale moje mužstvo po skvělém startu 2:0 skončilo na třetím místě. Jo, fotbal je krásná hra a na konci jsem vypadal dost vyřízeně. (Ještě dneska cítím svalovou horečku.)

O víkendu jsem vedl svůj první seminář v Plzni, při kterém jsem mohl otestovat kooperativní spiritualitu mimo komunitu Serenity.
Místnost, kde se seminář odehrával, byla neuvěřitelná. Na fotografii je vidět jen jedna ze čtyř stěn, které byly zaplněny vyvěšenými malbami jednoho schizofrenického malíře. Samozřejmě to trvalo nějakou chvíli, než jsme si na to zvykli. Takže jsem hledal způsob, jak spolupracovat se všemi těmi duchy, kteří přihlíželi z obrazů a stěn a skrze naši představivost; a oni souhlasili a pomáhali …
Byl to skvělý seminář, při kterém jsme vyzkoušeli také několik nových meditací a jejich působení. Jedna z nich se brzy objeví v Inspiračním zpravodaji.
Janshi a já jsme bydleli na „letní chatě“ našeho místního organizátora. Ten dům měl v sobě něco … co jsem se na těchto dvou fotografiích pokusil zachytit.